• plakátek
    plakátek

RABŠTEJNSKÁ KLUZKA 2012

 

Zveme všechny milovníky bílé stopy a příznivce recese na druhý ročník velkolepé "Rabštejské kluzky" - recesistického závodu v klasickém lyžování, jízdě na saních a skoku o lyžích. Závodit se bude v kostýmech - nejlépe historických. Závodiště bude v okolí horské chaty Rabštejn. Těšit se můžete na živou hudbu, zabijačkové hody a slivovici na slehnutí.

 

  • Termín: 28.1.2012, sobota, cca 11:00 hod.
  • Startovné: 100 Kč
  • Místo: horská chata Rabštejn

 

 

Disciplíny:

  • klasický běh - okruh cca 5km;
  • skok o lyžích;
  • jízda na saních;
  • střelba ze vzduchové zbraně.

 

Dále budou oceněny:

  • nejlepší historický kostým;
  • nejpokrokovější inovace technického vybavení závodníka.

 

Info a přihlášky:

Lukáš Trnka
776 260 150
lukastrnka@email.cz

&

Jiří Klega
739 478 995

&

Pavel Brynda
603 142 680

&

facebook: RABŠTEJNSKÁ KLUZKA

&

tady tato stránka

 

Rabštejnská kluzka - memoriál Františka Kvapníka díl 2.

Jak je již obecně známo, závod je připomínkou dnes již ne tak opomíjeného Rýmařovského rodáka, propagátora lyžování v Jeseníkách a jednoho z největších sportovců své doby - Františka Kvapníka. Jen připomeňme, že Kvapník se narodil roku 1882 v Rýmařově, již roku 1893 sestrojil první ski - kluzky v Rakousku-Uhersku, organizoval nespočet závodů a sportovních akcí, vyhrál první mistrovství v lyžování zemí Českých roku 1909, inovoval světové lyžařské trendy o tzv. "Rabštejnský příčup" a koncem 30. let minulého století odchází do exilu v Norsku.

A tak jak nám Rýmařovský archiv a Královský Norský Archiv v Oslu vydávají svá tajemství, můžeme vám dáti nahlédnout do pozoruhodného života Františka Kvapníka. Kvapník mimo jiné proslul jako významný organizátor sportovních a kulturních akcí v Jeseníkách. Tím se nesmazatelně zapsal do srdcí místních lidí, jelikož do tohoto bohem zapomenutého kraje vnesl "život". Pojďme si některé z těchto akcí přiblížit:

Mezistátní kluznický závod Rabštejn - Glogówek (PL). První ročník organizovaný mladým Kvapníkem se konal roku 1901 a účastnilo se ho 13 závodníků z Česka a Polska. Závod byl zajímavý tím, že ve stejný čas vybíhali čeští závodníci z Rabštejna směr polský Glogówek a v opačném směru běželi stejnou trasu polští závodníci. Nutno dodat, že trasa závodu směrem z Polska byla více do kopce, tudíž žádný z Polských závodníků nikdy nestanul na stupních vítězů.

Druhý ročník závodů odstartovalo 28 závodníků, třetí již 129 a čtvrtý neuvěřitelných 742 závodících. Z tohoto počtu sportovců měl Kvapník ohromnou radost, ale pouze velmi krátce. Pohříchu čtvrtý ročník závodů v hojném počtu využili důmyslní pašeráci a pod hlavičkou sportovní akce bylo na trase Česko - Polsko propašováno celkem 12,7 tun kontrabandu. 4. Ročník byl teda také posledním, závod byl úředně zakázán a Kvapník dokonce strávil několik dní v cele.

Ale i díky pašerákům se tento poslední ročník na dlouhou dobu stal největší zimní sportovní akcí v Evropě. Rekord překonal až štafetový závod alpských horských myslivců z roku 1913 v Rakousku, kde závodilo 862 závodníků.

Po tomto zklamání se ještě téhož roku (1904) vrhl na jiné kluznické odvětví, které bylo v té době teprve u svého zrodu - skoky o lyžích. U horské chaty Rabštejn byl vybudován první skokanský můstek v celém Rakousku - Uhersku. Jak Kvapník uvedl: "…i kdyby se mi tu opět vloudili pašeráci, nedoletí dál než do Bedřichova. Snad."

Ze závodů se stala velká tradice, která vydržela až do roku 1938 kdy ji přerušilo až obsazení pohraničí německou armádou. Zlé dobové jazyky tvrdí, že v době závodů se Kvapník velmi spřátelil se šumperským lékařem a ortopedem Hanzem Behälterem, který závody sponzoroval. Je faktem, že v průběhu závodů mu značně stoupl počet platících pacientů. Zraněné dokonce bezplatně odvážel z dějiště závodů do svého sanatoria na saních. Tímto, na tu dobu unikátním sanitním transportem lidí dal důmyslný lékař předobraz pozdější rychlé záchranné službě.

Své sportovní akce Kvapník inovoval o živou hudbu, která dle jeho slov měla jak povzbuzovat závodníky, tak rozptylovat diváky. V Kvapníkových dobách bylo však Jesenicko velmi chudým krajem a trpělo značným nedostatkem hudebních nástrojů. Hudbu, či spíše zpěv tedy po mnoho let produkoval ženský pěvecký sbor Sedmihlásek z Třemešku. Bohužel soubor byl roku 1921 z důvodu údajné sympatizace jeho členek s okultním spolkem Die Wurzel des Gedächtnis zakázán. Od tohoto roku jsou závody doprovázen již reprodukovanou hudbou ze zapůjčeného gramofonu Rýmařovského starosty, Karla Kandery.